Elektronický meteorologický slovník

speciální druh tromby, vyskytující se pod konvektivními bouřemi, resp. pod oblaky druhu cumulonimbus. Tornádo je spojeno se základnou oblaku, spouští se shora dolů k zemskému povrchu a musí se během své existence alespoň jednou dotknout zemského povrchu, přičemž zároveň musí mít potenciál způsobit na zemském povrchu hmotné škody. Pokud se vír připomínající tornádo nedotkne zemského povrchu, nemůže být formálně jako tornádo označen. Tornádo nejčastěji rotuje cyklonálně, zaznamenány byly i případy tornáda s anticyklonální rotací.
Tornáda se vyskytují globálně (s výjimkou polárních oblastí), avšak v některých oblastech (např. východ až středozápad USA) je jejich výskyt častější a zároveň se zde vyskytuje i více silnějších tornád. Tornáda se klasifikují z hlediska intenzity tzv. Fujitovou stupnicí (stupeň F0 pro nejslabší, stupeň F5 pro nejsilnější tornáda), odvozenou od charakteru způsobených škod. Nejslabších tornád je nejvíce, nejsilnějších nejméně. Silnější tornáda (F2 až F5) jsou téměř výlučně mezocyklonální tornáda, slabší jsou spíše nemezocyklonální. Ztráty na životech nemusejí souviset pouze se sílou tornád, nýbrž i s hustotou osídlení, vyspělostí systému meteorologických výstrah a způsobem ochrany obyvatelstva (např. tornáda s největším počtem obětí se vyskytují v Bangladéši). Výskyt tornád na území ČR je komplexněji dokumentován přibližně od konce devadesátých let 20. století, v průměru se zde vyskytne několik (zpravidla slabších) tornád ročně. Viz též smršť vodní.