Elektronický meteorologický slovník

pohyb vzduchu vůči zemskému povrchu, přičemž obvykle uvažujeme pouze horiz. složku tohoto pohybu. Pro jeho popis užíváme vektor rychlosti větru, zkráceně vektor větru. Při měření větru rozlišujeme rychlost a směr větru. Vertikální pohyb vzduchu je vyjádřen jeho vertikální rychlostí.
Vítr vzniká především působením horiz. složky síly tlakového gradientu, dále se uplatňují i Coriolisova síla. Vítr je prostředkem přenosu vody v atmosféře, přenosu energie, hybnosti a dalších fyz. vlastností ve vzduchových hmotách. Zvyšuje intenzitu výparu z vodní hladiny a z povrchu vlhkých předmětů, odnímá teplo tělesům, působí na překážky dynamickým tlakem, ovlivňuje rozložení sněhové pokrývky, vytváření námrazků apod. Viz též pole větru, profil větru, střih větru, energie větru, síla větru, tlak větru, bouře větrná.