Sestavila a průběžné aktualizuje terminologická skupina České meteorologické společnosti (ČMeS)

Výklad hesel podle písmene n

X
N jednotky
náboj blesku
jeden z parametrů proudu blesku. Je vyjádřen vztahem
Qb=i.dt
kde i značí proud blesku a t dobu jeho trvání. Udává se buď náboj dílčího výboje blesku, nebo náboj celého blesku.
angl: lightning charge; slov: náboj bleskového výboja; něm: Blitzenladung f; rus: грозовой разряд  1993-a2
náboj bouřkového oblaku
horní část bouřkového oblaku nese převážně kladné náboje, zatímco dolní část náboje záporné. Tímto prostorovým rozdělením náboje je vytvořena hlavní el. struktura bouřkového oblaku, který se chová jako vert. el. dipól. Střed kladně nabitého pólu obvykle leží v oblasti izotermy –20 °C, střed záporně nabitého pólu je umístěn poněkud nad nulovou izotermou. Hodnota těchto nábojů odpovídá řádově několika stovkám coulombů. Kromě hlavního dipólu může vzniknout při základně oblaku menší centrum kladných nábojů. Viz též moment dipólu bouřkového oblaku.
angl: thunderstorm cloud charge; slov: náboj búrkového oblaku; něm: Ladung einer Gewitterwolke f; rus: разряд грозового облака  1993-a2
nadhlavník
syn. zenit.
angl: zenith; slov: nadhlavník; rus: зенит  2019
nadir
1. bod na průsečíku nebeské sféry s polopřímkou vedenou z místa pozorovatele dolů, kolmo k horizontální rovině. Protilehlý bod se nazývá zenit.
2. v družicové meteorologii syn. pro bod poddružicový, v němž mají přístroje na meteorologické družici vždy nejvyšší rozlišení.
Termín pochází z arabského naẓīr „protilehlý, protější“, zde ve smyslu naproti zenitu.
angl: nadir; slov: nadir; něm: Nadir m  2014
nádobka tlakoměru
zásobník na rtuť obvykle válcového tvaru, do kterého zasahuje otevřený konec barometrické trubice rtuťového tlakoměru. Ve vztahu k trubici může mít nádobka dno pohyblivé, jako ve Fortinově tlakoměru, nebo pevné, jako u tlakoměru s redukovanou stupnicí. Viz též násoska, tlakoměr nádobkový, tlakoměr nádobkový-násoskový.
angl: barometer cistern; slov: nádobka tlakomeru; něm: Barometergefäß n; rus: чашка барометра  1993-a3
náledí
ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká:
a) jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení později na zemi zmrznou;
b) jestliže voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne;
c) jestliže při provozu vozidel na silnicích a cestách sníh zledovatí.
Formy náledí b) a c) bývají označovány termínem zmrazky. Na rozdíl od ledovky se na vzniku náledí nepodílejí přechlazené vodní kapičky.
angl: ground ice; slov: poľadovica; něm: Glatteis n; rus: гололедица, гололедно-изморозевое отложение  1993-a3
nálevka tromby
starší označení pro kondenzační chobot, viz tromba.
slov: lievik tromby; něm: Trombenschlauch m?; rus: воронка тромба  1993-a3
nálevka tropopauzy
trychtýř tropopauzy výrazné snížení tropopauzy tvarem připomínající nálevku, které vzniká nad hlubokou a málo pohyblivou cyklonou. Jedná se o proces, kdy se stratosférický vzduch dostává do troposféry. Obvykle se část tohoto vzduchu vrací do stratosféry a část zůstává v troposféře. Důležitý proces výměny plynů mezi dolní stratosférou a troposférou.
angl: tropopause folding; slov: lievik tropopauzy; něm: Tropopausentrichter m; rus: воронка тропопаузы  1993-a3
námraza
1. zkrácené označení pro zrnitou námrazu;
2. v tech. praxi zkrácené označení pro některé formy námrazků.
Z hlediska struktury rozeznáváme tři druhy námrazy: námraza krystalická (jinovatka), námraza zrnitá a námraza průsvitná. V letectví se z technického hlediska dle tvaru námrazy používá také termínů beztvará, profilová a žlábkovitá námraza, v silniční dopravě se pojmem námraza rozumějí všechny formy ledových usazenin na vozovkách, včetně náledí a zmrazků. Viz též jevy námrazové, intenzita námrazy na letadlech.
angl: rime; slov: námraza; něm: Raueis n, Raufrost n; rus: обледенение  1993-a3
námraza beztvará
technický termín pro tvar námrazy na letadle, vytvářející se za letu v oblacích s pevnou i kapalnou fází vody při teplotách vzduchu málo pod bodem mrazu a při teplotě náběžných částí letadla nad nulou. Proud vzduchu unáší kapky vody za náběžné části letadla, kde v místech s menším kinetickým ohřevem vzniká námraza. Ochladí-li se i náběžné části letadla pod bod mrazu, může se námraza rozšířit i na tyto části. Beztvará námraza vzniká nejčastěji při stoupání letadla smíšenými oblaky.
slov: beztvará námraza; rus: бесформенное обледенение, неправильное обледенение  1993-a3
námraza krystalická
syn. jinovatka – jeden z námrazových jevů. Je tvořen křehkou ledovou usazeninou ve tvaru jemných jehel nebo šupin. Vzniká zpravidla při teplotách nižších než –8 °C při mlze nebo bez ní. Na povrchu letadla vzniká hlavně při klesání z chladnějšího a suššího prostředí do teplejšího a vlhčího prostředí a také v oblačnosti druhu cirrus, cirrocumulus a cirrostratus. Krystalickou námrazu lze snadno odstranit poklepem. Není příčinou vzniku škod na vegetaci, el. vedeních a neohrožuje bezpečnost leteckého provozu.
angl: soft rime; slov: kryštalická námraza; něm: weiche Raufrost n; rus: кристаллическая изморозь  1993-a3
námraza profilová
technický termín pro tvar námrazy na letadle v době letu, vznikající obyčejně při nízkých teplotách vzduchu zpravidla pod –20 °C a při malém vodním obsahu oblaku. Tvoří se především na náběžné hraně křídla, jinak kopíruje povrch letadla, přičemž podstatně nemění jeho aerodyn. vlastnosti. Proto se v letectví považuje za málo nebezpečnou formu námrazy.
slov: profilová námraza; rus: профильное обледенение  1993-a1
námraza průsvitná
jeden z námrazových jevů. Hladká, kompaktní, obvykle průsvitná usazenina ledu s drsným povrchem. Průsvitná námraza je podobná ledovce, vytváří se však poměrně pomalým mrznutím kapek mlhy nebo oblaku při teplotách mezi –3 a 0 °C (řidčeji při teplotách do –10 °C). Při těchto teplotách mají kapky možnost před změnou své fáze zaplnit všechny skuliny na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami. Narůstá zejména na hranách předmětů obrácených proti větru, je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu předmětu může být oddělena jedině rozbitím nebo táním. Působí škody na vegetaci, trhá el. a telefonní vedení, ohrožuje letecký provoz.
angl: clear ice; slov: priesvitná námraza; něm: Klareis n; rus: прозрачный лед  1993-a3
námraza při mlze
slov: námraza pri hmle; rus: изморозь при тумане  1993-a1
námraza zrnitá
jeden z námrazových jevů, nazývaný též jen námraza. Vytváří se jako zrnitá, obvykle mléčně zbarvená, neprůhledná, ledová usazenina, ozdobená krystalky ve tvaru větviček složených z ledových zrnek, oddělených vzduchovými mezerami. Vzniká zpravidla při teplotách mezi –2 a –10 °C rychlým zmrznutím zpravidla přechlazených vodních kapek mlhy nebo oblaku, při styku s předměty na zemském povrchu nebo na plochách letadla (zde vzniká zpravidla na náběžných hranách letadla nejčastěji při teplotách –10 °C až –20 °C). Narůstá rychleji na hranách obrácených proti větru. Nejčastěji se vyskytuje ve vrstevnaté oblačnosti a nejintenzivnější bývá v oblačném systému teplé fronty v zimní části roku. Je poměrně přilnavá, může však být ještě odtržena od předmětu na němž je usazena.
angl: hard rime; slov: zrnitá námraza; něm: harte Raufrost n; rus: зернистая изморозь  1993-a3
námraza žlábkovitá
technický termín pro tvar námrazy na letadle v době letu, vznikající následkem specifických teplotních poměrů jeho povrchu. Vytváří se mimo náběžné hrany letadla, které v důsledku kinetického ohřevu mají teploty zpravidla nad bodem mrazu. Dopadající kapky jsou strhávány na chladnější část profilu křídla, kde namrzají a mění aerodynamické vlastnosti. Proto je žlábkovitá námraza považována za nejnebezpečnější formu námrazy v letectví.
slov: žliabkovitá námraza; rus: желобковое обледенение, корытообразное обледенение  1993-a3
námrazky
syn. jevy námrazkové – souhrnné označení pro námrazové jevy, ledovku, lepkavý sníh a složené námrazky. Mezi námrazky se tedy nepočítá jíní, náledí ani zmrazky. Všechny druhy námrazků se liší jak vzhledem, tak původem, ovšem přechod od jednoho druhu k jinému nebývá ostrý, protože podmínky vzniku jednotlivých druhů nebývají zřetelně vymezeny, a proto hodnoty teploty vzduchu, které se uvádějí jako typické pro vznik určitých námrazků, mají jen orientační význam. V tech. praxi se někdy místo námrazků používá termínu námraza. Námrazky mohou při větších hmotnostech a zvláště při současném působení větru způsobit škody na dřevinách, el. a telefonních vedeních, rozhlasových a televizních vysílacích anténách apod. Typickými škodami způsobenými námrazky na dřevinách jsou vrcholové zlomy stromů, jejichž výskyt charakterizuje klimatická oblast s těžkými námrazky. Námrazky jsou nebezpečným jevem také v letectví, kde mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu, usazují-li se na povrchu letadla za letu. V letectví jsou pro námrazky zavedeny speciální termíny, a to beztvará, profilová a žlábkovitá námraza. Námrazky na vodičích el. vedení dosahují max. hmotnost na Českomoravské vrchovině, a to až 15 kg.m–1; jejich měrná hmotnost bývá 200 až 500 kg.m–3. Námrazky patří mezi hydrometeory. Viz též cyklus námrazový, měření námrazků, intenzita námrazku.
angl: frozen deposit, icing; slov: námrazky; něm: Vereisung f, Eisablagerung f; rus: гололедно-изморозевое отложение , обледенение  1993-a2
námrazky složené
označení pro námrazkový jev, kdy je vrstva námrazku tvořena několika různými druhy námrazků. Podle doporučení Světové meteorologické organizace se posuzuje celková vrstva námrazku a nikoliv pouze poslední námrazkový jev.
angl: compond deposit; slov: zložené námrazky; rus: сложные гололедо-изморозевые отложения  2014
námrazoměr
zařízení, průběžně zaznamenávající hmotnost námrazy (námrazků) usazené na svislé tyči kruhového průřezu. Kruhový průřez tyče vylučuje závislost hmotnosti usazeného námrazku na směru větru. Dříve se pro námrazoměr používalo označení geligraf. První námrazoměr s mech. převodem, registrující na chronografu hmotnost vrstvy usazených tuhých srážek na měrném válci, sestrojil M. Konček (geligraf Končekův). Používal se na několika horských stanicích na Slovensku. Novější námrazoměry užívají el. snímač hmotnosti s možností dálkové registrace a ukládání dat. Viz též měření námrazků.
angl: ice meter; slov: námrazomer; něm: Raufrostmesser m; rus: измеритель обледенения  1993-a2
nanočástice
dle obvyklé obecné definice částice o velikostech v rozmezí 1 – 100 nm tj. 10–9 – 10–7 m. Jako součást atmosférického aerosolu tvoří jeho velmi jemné frakce a rozměrově odpovídají Aitkenovým jádrům. Přirozeně vznikají zejména procesem atmosférické nukleace a mohou být též antropogenního původu jako produkty různých technologií, automobilového provozu apod. V souvislosti se znečištěním ovzduší představují značný hygienický problém, neboť mnohdy obsahují toxické nebo karcinogenní složky a pro své malé rozměry mohou uvnitř lidského těla pronikat buněčnými membránami, do krevního řečiště apod.
Termín se skládá z řec. νᾶνος [nanos] „trpaslík“ a slova částice.
angl: nanoparticles, nanoparticulates; slov: nanočastice; něm: Nanopartikel f; rus: наночастицы  2016
napětí Reynoldsovo
angl: Reynolds stress; slov: Reynoldsovo napätie; něm: Reynoldssche Spannung f, Reynolds-Spannung f; rus: напряжение Рейнольдса  1993-a1
napětí tečné
obecně tečná síla vztažená k jednotkové ploše. V meteorologii mají význam především složky tzv. Reynoldsova napětí, související s turbulentním přenosem hybnosti v mezní vrstvě atmosféry. Lze je vyjádřit ve tvaru
-ρvx2 ¯,-ρvy2 ¯,-ρvz2 ¯,-ρvx vy¯,-ρ vxvz ¯,-ρvy vz¯,-ρ vyvx ¯,-ρvz vx¯,-ρ vzvy¯,
kde ρ značí hustotu vzduchu a vx,v y,vz turbulentní fluktuace složek rychlosti proudění v trojrozměrném souřadnicovém systému tvořeném osami x, y, z. Těchto devět veličin představuje složky symetrického tenzoru druhého řádu a fyz. je lze interpretovat jako složky síly turbulentního tření působící v daném bodě na jednotkovou plochu orientovanou kolmo ke směru jednotlivých souřadnicových os. Viz též tření v atmosféře, síla tření.
angl: shearing stress; slov: dotykové napätie; něm: Schubpannung f, Tangentialspannung f, Scherspannung f; rus: напряжение сдвига  1993-a1
napětí vazké
angl: viscous stress; slov: viskózne napätie; něm: Viskositätsspannung f, viskose Spannung f; rus: вязкое напряжение  1993-a1
napětí vodní páry
slov: napätie vodnej pary; něm: Wasserdampfdruck m; rus: давление водяного пара  1993-a1
náraz větru
syn. poryv větru – prudké krátkodobé zvýšení rychlosti větru oproti jejímu desetiminutovému průměru, přičemž může dojít i k náhlému, často přechodnému stočení větru. Délka nárazu větru je zpravidla uvažována mezi 1 a 20 s (srov. pulzace větru, resp. húlava). Prahové hodnoty převýšení rychlosti větru se mohou v různých zemích či aplikacích lišit. Ve zprávách SYNOP z Česka se náraz větru uvádí, pokud maximální rychlost větru za posledních 10 minut před termínem zprávy překročí desetiminutovou rychlost větru o 5 m.s–1 a/nebo v období stanoveném pro průběh počasí dosáhne nejméně 11 m.s–1. V případě, že rychlost větru v nárazu vystoupí na 20 m.s–1 nebo více, je vydána zpráva BOUŘE. V letecké meteorologii se nárazem větru rozumí odchylka maximální rychlosti větru od průměru za posledních 10 minut před pozorováním, a to o 10 kt nebo více ve zprávách METAR a SPECI, resp. o 5 kt nebo více v případě místních pravidelných a mimořádných zpráv, jsou-li uplatněny postupy pro snižování hluku.
Nárazy větru bývají vyvolány mech. nebo termickými vlivy a v některých případech mají znatelnou opakovací frekvenci. K nárazům větru typicky dochází kvůli turbulenci nebo působením závětrných vírů, dále např. při húlavách, přechodech atmosférických front apod. V odborném slangu se někdy jako náraz větru označuje maximální rychlost větru za určité delší období (maximální denní náraz větru apod.). Viz též amplituda nárazu větru, vítr nárazovitý, gust fronta.
angl: gust; slov: náraz vetra; něm: Bö f, Windstoss m; rus: порыв ветра  1993-a3
nárazovitost větru
angl: gustiness; slov: nárazovitosť vetra; něm: Windböigkeit f; rus: порывистость ветра  1993-a1
NASA
(National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) – vládní agentura USA, spolupracující s NOAA na vývoji a provozu amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic. Na rozdíl od NOAA provozuje nebo se podílí na vývoji a provozu i různých výzkumných družic.
slov: NASA; něm: NASA f; rus: НАСА  2014
násoska
1. na jednom konci uzavřená skleněná trubice tvořící součást rtuťového tlakoměru zahnutá do tvaru písmene „U“, která má stejný průřez v místech, kde se pohybuje horní a dolní hladina rtuti. Viz též nádobka tlakoměru;
2. trubice tvořící součást plovákového ombrografu zahnutá do tvaru obráceného písmene „U“, která slouží k jednorázovému rychlému výtoku vody z plovákové komory, jakmile její hladina dosáhne nastavené úrovně.
angl: siphon; slov: násoska; něm: Saugheber m, Siphon m; rus: сифон  1993-a1
nastavení výškoměru
nastavení výškoměru na takovou hodnotu tlaku vzduchu, při níž přístroj udává výšku nad zvolenou referenční hladinou, např. nad dráhou letiště nebo nad hladinou moře, nebo nad tzv. převodní hladinou udává letovou hladinu. Po průletu převodní hladinou je nastaven tlak 1 013 hPa, převodní hladinou je v ČR zpravidla výška 5 000 FT MSL.
angl: altimeter setting; slov: nastavenie výškomera; něm: Höhenmessereinstellung f; rus: установка шкалы альтиметра (высотомера)  1993-a3
nástup monzunu
počáteční stadium letní monzunové cirkulace, kdy se do dané oblasti pomalu rozšiřuje vzduchová hmota přinášená letním monzunem. Má-li počátek monzunových dešťů prudký nástup, mluvíme o vpádu monzunu.
angl: progression of the monsoon; slov: nástup monzúnu; něm: Monsuneinsatz m; rus: продвижение муссона  1993-a2
nasycení
v atm. podmínkách stav nasycené vodní páry; jde o rovnovážný stav systému vodní pára a kapalná voda, popř. vodní pára a led. Ve stavu nasycení tok molekul vody z povrchu kapalné vody, popř. ledu, do vodní páry odpovídá toku molekul vody z vodní páry do kapalné vody, popř. ledu. Viz též vzduch nasycený, vzduch přesycený, tlak nasycené vodní páry vzhledem k vodě, tlak nasycené vodní páry vzhledem k ledu.
angl: saturation; slov: nasýtenie; něm: Sättigung f; rus: насыщение  1993-a3
návěj sněhová
akumulace sněhu vytvořená zvířeným sněhem na návětří terénní nebo jiné překážky. Viz též jazyk sněhový, závěj sněhová.
angl: snow-drift; slov: snehový návej; něm: Schneeverwehung f, Schneewehe f; rus: сугроб  1993-a2
návětří
svah spolu s předpolím orografické překážky, orientovaný proti směru proudění, v klimatologickém smyslu proti směru převládajícího větru, kde se již projevuje návětrný efekt. Návětří se vyznačuje především větší oblačností a většími úhrny srážek než závětří.
angl: windward side; slov: návetrie, náveterná strana; něm: Luv f; rus: наветренная сторона  1993-a3
navigace meteorologická
zajišťování námořní a letecké dopravy vzhledem ke klimatickým podmínkám a aktuálním i očekávaným met. podmínkám v příslušném regionu. Jejím cílem je minimalizace rizik a optimalizace z hlediska rychlosti dopravy, spotřeby paliva apod.
angl: meteorological navigation; slov: meteorologická navigácia; něm: meteorologische Navigation f; rus: метеорологическая навигация  1993-a3
nebulosus
(neb) [nebulózus] – jeden z tvarů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Oblak má tvar mlhovitého závoje nebo vrstvy bez zjevné struktury. Užívá se u druhů cirrostratus a stratus.
Termín zavedl britský meteorolog A. W. Clayden v r. 1905. Je přejat z lat. slova nebulosus „mlžný, zamlžený", které je odvozeno od nebula „mlha“ (srov. něm. Nebel). Základem je indoevropský kořen *nebh- „mokrý, vlhký“, který je obsažen i v českém slovu nebe a v řec. νέφος [nefos] „oblak“, viz např. nefometr. Termín se do češtiny překládá jako „mlhavý“.
angl: nebulosus; slov: nebulosus; něm: nebulosus; rus: туманообразные облакa  1993-a2
nečas
lid. označení pro tzv. špatné počasí, především z hlediska pobytu člověka venku. Myslí se jím zejména deštivé, větrné a chladné počasí. V podobném významu se používá i výrazů nepohoda, plískanice, psota, slota.
Slovo je negativním protějškem výrazu čas, který se ve staročeštině používal též ve významu počasí.
angl: foul weather; slov: nečas; něm: Unwetter n; rus: ненастье, непогода  1993-a1
nefanalýza
historický termín (dnes již nepoužívaný) pro mapu oblačnosti subjektivně sestavovanou na základě snímků z družic. V současnosti nahrazeno metodami objektivní analýzy družicových dat, resp. metodami automatické detekce a klasifikace oblačnosti.
Termín se skládá z řec. νέφος [nefos] „oblak“ a slova analýza. Jeho první část je přes indoevropský kořen *nebh- „mokrý, vlhký“ příbuzná mj. s českým slovem nebe.
angl: nephanalysis; slov: nefanalýza; něm: NEPH-Analyse f; rus: нефанализ  1993-a3
nefelometr
syn. zákaloměr – přístroj používaný pro stanovení množství pevných nebo kapalných částic v zakaleném prostředí. Je založen na principu měření rozptylových charakteristik pomocí opt. metod. V meteorologii může sloužit pro měření hustoty mlhy nebo množství aerosolu v atmosféře. V ČR se nepoužívá.
Termín se skládá z řec. νεϕέλη [nefelé] „oblak“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“. Jeho první část je přes indoevropský kořen *nebh- „mokrý, vlhký“ příbuzná mj. s českým slovem nebe.
angl: nephelometer; slov: nefelometer; něm: Nephelometer n; rus: нефелометр  1993-a3
nefometr
přístroj pro určování celkového pokrytí oblohy oblaky, tj. oblačnosti. V ČR se nepoužívá. Viz též pozorování oblačnosti.
Termín se skládá z řec. νέφος [nefos] „oblak“ a μέτρον [metron] „míra, meřidlo“. Jeho první část je přes indoevropský kořen *nebh- „mokrý, vlhký“ příbuzná mj. s českým slovem nebe.
angl: nephometer; slov: nefometer; něm: Nephometer n; rus: нефометр  1993-a3
nefoskop
přístroj pro určování tahu oblaků. Pozorovatel sleduje pohyb zvoleného oblaku podél vodorovně umístěné tyče, opatřené hroty stejně od sebe vzdálenými; v jiných typech přístroje pomocí zrcadla nebo mříže. Na met. stanicích ČR se nefoskopy nepoužívají.
Termín se skládá z řec. νέφος [nefos] „oblak“ a σκοπεῖν [skopein] „pozorovat, zkoumat“. Jeho první část je přes indoevropský kořen *nebh- „mokrý, vlhký“ příbuzná mj. s českým slovem nebe.
angl: nephoscope; slov: nefoskop; něm: Nephoskop n; rus: нефоскоп  1993-a3
nemoci meteotropní
nemoci, jejichž vznik nebo průběh jsou spjaty s komplexem met. faktorů, k nimž patří např. teplota a vlhkost vzduchu, změny tlaku vzduchu, nadbytek nebo nedostatek ultrafialového záření, el. vlastnosti ovzduší apod. U některých meteotropních nemocí byl podíl počasí bezpečně prokázán, u jiných je jeho spoluúčast pravděpodobná. V současné době se mezi meteotropní nemoci počítají srdečně cévní onemocnění, alergické stavy, některé nemoci kožní, infekční a také nemoci dýchacího ústrojí aj. Viz též meteotropismus.
angl: meteorotropic diseases; slov: meteorotropné choroby; něm: meteorotrope Krankheiten f/pl; rus: метеоротропные заболевания  1993-a2
neogén
syn. třetihory mladší – prostřední geol. perioda kenozoika, zahrnující období před 23 – 2,588 mil. roků. Viz též terciér.
angl: Neogene; slov: neogén  2018
nepohoda
výraz pro nepříznivé, především deštivé a větrné počasí. Užívá se hlavně ve spojení „chránit se před nepohodou“, „jít do nepohody“. Nemá charakter odb. termínu.
Slovo má původ ve slovese „hodit se“ ve smyslu „nevhodné počasí“.
slov: nečas; něm: Unwetter n; rus: непогода  1993-a1
neurčitost v meteorologii
angl: uncertainty in meteorology  2021
neutercane
zast. označení pro subtropickou cyklonu malého rozsahu zformovanou z mezosynoptického konvektivního systému.
Termín byl zaveden v r. 1972. Vznikl nahrazením první části termínu hurricane (srov. hurikán) lat. slovem neuter „žádný z obou“ (srov. neutrální), rozumí se ani tropická, ani mimotropická cyklona.
angl: neutercane; slov: neutercane; rus: субтропический циклон  1993-a3
neutropauza
tenká přechodová vrstva atmosféry oddělující neutrosféru a ionosféru.
Termín zavedl britský přírodovědec S. Chapman v r. 1950. Skládá se z lat. neuter „žádný z obou“ (srov. neutrální) a pausa „přerušení, ukončení“.
angl: neutropause; slov: neutropauza; něm: Neutropause f; rus: нейтропауза  1993-a3
neutrosféra
část atmosféry Země mezi zemským povrchem a ionosférou, která sahá do výše 60 až 70 km. Koncentrace iontů je v ní natolik malá, že nepůsobí odraz krátkých rádiových vln, jenž hraje významnou roli v podmínkách pro rádiové spojení.
Termín zavedl britský přírodovědec S. Chapman v r. 1950 jako protiklad ke staršímu pojmu ionosféra. Skládá se z lat. neuter „žádný z obou“ (srov. neutrální) a řec. σφαῖρα [sfaira] „koule, míč“ (přes lat. sphaera „koule, nebeská báň“).
angl: neutrosphere; slov: neutrosféra; něm: Neutrosphäre f; rus: нейтросфера  1993-a3
nimbostratus
(Ns) – jeden z 10 druhů oblaků podle mezinárodní morfologické klasifikace oblaků. Je charakterizován jako šedá, často tmavá oblačná vrstva nebo plocha, která má vlivem vypadávání více méně trvalých dešťových nebo sněhových srážek matný rozplývavý vzhled. Oblačná vrstva Ns je všude tak hustá, že poloha Slunce není patrná, tzn., že jí Slunce neprosvítá. Pod touto vrstvou se často vyskytují nízké roztrhané oblaky „špatného počasí“, které mohou, ale nemusí s vrstvou Ns souviset. Nimbostratus bývá obvykle smíšeným, podstatně řidčeji vodním oblakem. Mívá vert. rozsah až několik km a jeho základna se zpravidla vyskytuje v nízkém patře oblaků. Je typickým srážkovým oblakem a bývá součástí oblačného systému teplé, studené a okluzní fronty, dále se vyskytuje v oblastech výškových cyklon a brázd nízkého tlaku vzduchu apod. Nimbostratus se dále nedělí podle tvaru, či odrůdy. Zvláštnostmi a průvodními oblaky Ns mohou být praecipitatio, pannus a virga.
Termín byl zaveden v Mezinárodním atlasu oblaků z r. 1930. Skládá se ze slov nimbus a stratus. Do češtiny se v minulosti překládal jako dešťová sloha.
angl: Nimbostratus; slov: nimbostratus; něm: Nimbostratus m; rus: слоисто-дождевые облака  1993-a2
nimbus
dnes již nepoužívané označení pro oblak, z něhož vypadávají atm. srážky.
Termín navrhl brit. továrník a amatérský meteorolog L. Howard v r. 1803 pro jeden ze čtyř druhů oblaků své klasifikace. Je přejat z lat. nimbus „oblak (zvl. dešťový), příval“. V současné mezinárodní morfologické klasifikaci oblaků zůstal tento termín zachován jen ve složeninách cumulonimbus a nimbostratus.
angl: nimbus; slov: nimbus; něm: Nimbus m; rus: дождевые облака  1993-a2
nivelace barometrická
syn. měření výšek barometrické – stanovení výškového rozdílu dvou míst, zpravidla na zemském povrchu, pomocí barometrické formule, do níž se dosadí hodnoty tlaku vzduchu změřené současně, nebo jen s malým časovým odstupem na obou místech, a střední teplota mezilehlé vrstvy vzduchu. Měření výškového rozdílu se provádí nejčastěji přenosným aneroidovým výškoměrem, jehož stupnice je zkonstruována podle teoretické závislosti tlaku vzduchu na nadm. výšce s využitím modelu tzv. standardní atmosféry. Zobrazuje hodnoty v jednotkách výšky, nebo se výškový rozdíl skutečně počítá podle barometrické formule z rozdílu tlaků změřených obvykle aneroidovým tlakoměrem, za střední teplotu vzduchové vrstvy se obvykle dosazuje prům. hodnota z teplot změřených současně s měřením tlaku vzduchu. Barometrická nivelace dává tím přesnější výsledky, čím je menší výškový rozdíl mezi oběma uvažovanými body a čím je menší jejich vzdálenost. Max. dosažitelná přesnost závisí zejména na přesnosti použitého tlakoměru a zpravidla nepřevyšuje 0,1 m. Relativně dobré výsledky poskytovaly hypsometry. Viz též nastavení výškoměru, opravy údaje výškoměru.
angl: barometric hypsometry; slov: barometrická nivelácia; něm: barometrische Nivellierung f; rus: барометрическая гипсометрия, барометрическое нивелирование  1993-a3
níže tlaková
syn. cyklona.
angl: low; slov: tlaková níž; něm: Depression f, Tiefdruckgebiet n; rus: барическая депрессия  1993-a1
NOAA
(National Oceanic and Atmospheric Administration, Národní úřad pro oceány a atmosféru) – vládní agentura USA, provozující mimo jiné operativní systém amerických geostacionárních i polárních meteorologických družic, jejichž současná generace je označována jako NOAA/POES, někdy zjednodušeně pouze NOAA. Pod organizaci NOAA spadá rovněž např. americká Národní meteorologická služba (NWS) či Národní centrum pro klimatická data (NCDC) USA.
angl: NOAA; slov: NOAA; něm: NOAA  2014
noc tropická
noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesla pod 20,0 °C. Toto vymezení je užíváno v Česku i v dalších zemích, v mezinárodní komunitě se nicméně za tropickou noc považuje pouze taková noc, kdy minimální teplota vzduchu zůstala nad uvedenou prahovou hodnotou. Časové vymezení hodnocené části dne není jednotné, v Česku se tradičně uvažuje období mezi klimatologickými termíny ve 21 h předchozího dne do 7 h daného dne. Charakteristický den, kdy se tropická noc vyskytla, označujeme jako den s tropickou nocí. Viz též den tropický.
angl: tropical night; slov: tropická noc; něm: Tropennacht f; rus: тропическая ночь  1993-a3
nomogram Möllerův
angl: Möller diagram; slov: Möllerov nomogram; rus: номограмма Миллера  1993-a1
nomogram radiační
nevh. diagram radiační – nomogram umožňující, na základě znalosti teploty zemského povrchu a aerologických údajů o vertikálním profilu teploty i vlhkosti vzduchu, rychle přibližně vyhodnocovat velikost vert. toků dlouhovlnného záření v úrovni zemského povrchu a v různých hladinách atmosféry, zjišťovat efektivní a zpětné záření i např. radiační ochlazování ve zvolených vrstvách atmosféry. K nejznámějším radiačním nomogramům patří nomogramy Elsasserův, Möllerův, Yamamotův apod. Z dnešního hlediska jde již o prostředek zastaralý, ale značného historického významu.
angl: radiation chart; slov: radiačný nomogram; něm: Strahlungsdiagramm n; rus: радиационная номограмма  1993-a3
nomogram Robitzschův
nomogram umožňující graf. určení jedné ze tří charakteristik stavu vzduchu (teploty vzduchu, deficitu teploty rosného bodu, relativní vlhkosti vzduchu), jestliže jsou známy zbývající dvě. Na záporné horiz. ose jsou vyneseny hodnoty deficitu teploty rosného bodu, na vert. ose relativní vlhkost vzduchu, přičemž soustava křivek odpovídajících teplotám vzduchu vychází z počátku souřadnicové soustavy. Robitzschův nomogram bývá součástí Stüveho diagramu.
angl: Robitzsch diagram; slov: Robitzschov nomogram; něm: Robitzsch-Diagramm n; rus: номограмма Робича  1993-a3
normál barometrický
slov: barometrický normál; něm: Normaldruck m; rus: нормальный барометр  1993-a1
normál klimatologický
klimatologická charakteristika získaná z mnohaletých pozorování, zpravidla za 30 let, aby se eliminovaly její krátkodobé výkyvy. Pro studium klimatu různých míst je třeba, aby se klimatologické normály vztahovaly ke stejnému období. Podle doporučení Světové meteorologické organizace (WMO) jsou standardní klimatologické normály počítány z třicetiletí 1901–1930, 1931–1960, 1961–1990, atd. Pokud nejsou k dispozici údaje dané stanice z celého období, aktuálně z období 1961–1990, WMO doporučuje výpočet tzv. prozatímních klimatologických normálů za období alespoň deseti let, které začíná 1. ledna roku, který končí číslem 1 (např. z období od 1. ledna 1991 do 31. prosince 2010). V běžné klimatologické praxi v České republice se před výpočtem normálu ze stanice s neúplnou řadou provádí doplnění dat pomocí nejvhodnější okolní stanice (např. pomocí lineární regrese). WMO nově doporučuje počítat normály za vždy nejnovější třicetiletí (1971–2000, 1981–2010, atd.) místo za období stanovené pro výpočet standardních klimatologických normálů.
angl: climatological normal; slov: klimatologický normál; něm: klimatologischer Normalwert m; rus: климатическая норма  1993-a3
norte, norther
obecně sev. vítr vyskytující se v různých částech světa. Texaský norther na jihu USA, v Mexickém zálivu a ve Střední Americe je silný studený sv. až sz. vítr, který se vyskytuje od listopadu do dubna při vpádu studeného vzduchu v souvislosti se studenou anticyklonou, postupující k jihu. Vyznačuje se náhlým výskytem a poklesem teploty vzduchu až o 10 °C za 3 h. Kalifornský norther je velmi suchý, prašný sev. vítr charakteru fénu.
angl: norther; slov: norte, norther; něm: Norther m; rus: нортер  1993-a1
nos bouřkový
náhlý vzestup tlaku vzduchu na barogramu v souvislosti s průchodem húlavy. Nejčastější případy bouřkového nosu dosahují vzestupu 1 až 3 hPa, ojediněle i více během několika min. Před výskytem bouřkového nosu bývá zpravidla zaznamenáno minimum tlaku vzduchu, ve výjimečných případech však tlak po přechodném náhlém vzestupu klesá i pod tuto hodnotu a záznam na barografu vypadá jako časová značka. Tyto případy prudkého vzestupu tlaku vzduchu s následným poklesem zpravidla souvisí s přechodem bouřkových anticyklon. Převážná většina bouřkových nosů se vyskytuje při přechodu studených front druhého druhu s výraznými projevy frontálního počasí, a to zejména silným větrem současně s náhlým poklesem teploty vzduchu.
angl: pressure jump; slov: búrkový nos; něm: Böennase f, Gewitternase f; rus: грозовой нос, скачoк давления  1993-a2
nowcasting
[naukásting] – detekce a diagnostika okamžitého stavu počasí v lokálním či mezosynoptickém měřítku a předpověď počasí na 0 až 2 hodiny, někdy i následná velmi krátkodobá předpověď počasí až na 6 hodin. Využívá především družicová a radarová měření, popř. údaje ze zahuštěné sítě automatických meteorologických stanic, zpravidla v kombinaci s výstupy z modelů numerické předpovědi počasí.
Termín je přejat z angl. slova nowcasting, zavedeného v 70. letech 20. stol. Skládá se z now „nyní“ a casting „nahození (např. udice)“. Termín byl vytvořen analogicky k pojmu forecasting „předpovídání“.
angl: nowcasting; slov: nowcasting; něm: Nowcasting n; rus: сверхкраткосрочный прогноз погоды  1993-a3
nukleace
ve fyzice oblaků a srážek označuje proces, při němž vznikají stabilní zárodečné vodní kapičky nebo zárodečné ledové krystalky z vodní páry, popř. ledové krystalky ve vodě. Podmínkou jejich vzniku je překročení kritické velikosti dané teplotou a přesycením vodní páry, popř. přechlazením vody. Zárodečné kapičky nebo ledové krystalky jsou potom schopné dalšího růstu do velikosti oblačných částic.  Nukleace je začátkem řetězce mikrofyzikálních procesů, jejichž výsledkem je vývoj srážkových částic. Viz též homogenní nukleace, heterogenní nukleace, kondenzační jádra, ledová jádra.
Ve fyzice atmosférických aerosolů se nukleací obecně rozumí procesy, jimiž v atmosféře vznikají za účasti chemických reakcí pevné nebo kapalné částice, zpravidla rozměrů Aitkenových jader, z původně plynných látek. Jako typické příklady v tomto směru lze uvést cykly chemických reakcí, jež se uplatňují při transformaci oxidů dusíku na částice dusičnanů, transformaci oxidu siřičitého na sulfátovou složku znečištění vzduchu, zejména na částice síranů, popř. transformace těkavých organických látek (VOC) na sekundární organické aerosoly.
Základem termínu je lat. slovo nucleus „jádro“ (srov. např. nukleární energie).
angl: nucleation; slov: nukleácia; něm: Nukleation f; rus: нуклеация  1993-a3
nukleace heterogenní
ve fyzice oblaků a srážek označuje nukleaci kapek na kondenzačních jádrech, popř. nukleaci ledu na ledových jádrech. Heterogenní nukleace vody a ledu je nutná pro další vývoj oblačných vodních kapiček i ledových krystalků v atmosféře. Nukleaci ledu na ledových jádrech označujeme také jako primární nukleaci ledu v souvislosti s procesem tzv. sekundární nukleace ledu. Viz též nukleace homogenní.
angl: heterogeneous nucleation; slov: heterogénna nukleácia; něm: heterogene Nukleation f; rus: гетерогенная (неоднородная) нуклеация  1993-a3
nukleace homogenní
syn. nukleace spontánní – ve fyzice oblaků a srážek označuje nukleaci vody a ledu, která probíhá spontánně, náhodnými kolizemi molekul nebo podkritických molekulárních shluků ve vodní páře nebo vodě, bez účasti kondenzačních a ledových jader. Za běžných podmínek v atmosféře k homogenní nukleaci nedochází; přítomnost kondenzačních a ledových jader zajišťuje přednostní uplatnění heterogenní nukleace. Hodnoty přesycení vodní párou, které odpovídají detekovatelné rychlosti homogenní nukleace a klesají s rostoucí teplotou, jsou řádu 102 %. Viz též nukleace heterogenní.
angl: homogeneous nucleation, spontaneous nucleation; slov: homogénna nukleácia; něm: spontane Nukleation f, homogene Nukleation f; rus: гомогенная нуклеация, спонтанная нуклeация  1993-b3
nukleace ledu primární
angl: primary ice nucleation; slov: primárna nukleácia ľadu; něm: primäre Eisnukleation f; rus: первичное образование ледяных частиц  2014
nukleace ledu sekundární
vznik ledových částic v oblacích, který neodpovídá heterogenní nukleaci ledu na ledových jádrech. Jde např. o vznik ledových fragmentů při tříštění primárních ledových krystalků nebo při explozivním mrznutí větších kapek. Souvislost s těmito procesy má tzv. Hallettův-Mossopův proces popsaný v roce 1974. Při něm dochází ke vzniku ledových fragmentů při mrznutí kapek, které jsou zachyceny ledovou krupkou. Vzhledem k tomu, že při leteckých měřeních koncentrace ledových částic u vrcholu oblaků byly zjištěny hodnoty, které řádové převyšují koncentraci ledových jader, označuje se proces sekundární nukleace také jako multiplikace nebo navýšení ledových částic v oblacích.
angl: ice enhancement, ice multiplication, secondary ice nucleation; slov: sekundárna nukleácia ľadu; něm: sekundäre Eisnukleation f; rus: вторичное образование ледяных частиц, размножение ледяных частиц  2014
nutace
angl: nutation; rus: нутация  2019
podpořila:
spolupracují: